Co si myslí státní správa o NEN?

04.05.2017 15:09

Co si myslí centrální správa o NENu

Momentálně probíhá meziresortní připomínkové řízení k návrhu usnesení vlády o povinném používání NENu pro centrální státní správu. Vybrali jsme z dokumentace několik zásadních připomínek, které dle nás dobře dokumentují stav Národního elektronického nástroje a jeho připravenost na ostrý provoz

 

Ministerstvo dopravy

Variantu č. 1 a č. 3 Ministerstvo dopravy nepovažuje za vyhovující, a to z následujících důvodů:

V případě varianty č. 3 není zřejmé, jaké možnosti (vedle postupu v rámci NEN) tato varianta přináší zadavateli a jak se tedy fakticky odlišuje od varianty č. 1. V předkládací zprávě ani v jiném relevantním dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj není uvedena informace, zda stávající e-tržiště budou i po 30. 6. 2017 v provozu a pokud ano, jaké finanční náklady tento provoz bude obnášet, kdo tyto náklady bude nést a jakým způsobem bude vyřešen smluvní vztah s poskytovateli e-tržišť. V případě, že by stávající e-tržiště zůstala i nadále v provozu, je nezbytné zadavatele informovat, zda bude závazným způsobem upravena doba jejich budoucího provozu, a to především s ohledem na případnou migraci dat. Související otázkou zůstává, kdo bude případně zajišťovat správu těchto elektronických nástrojů a to s ohledem na možnost využití více profilů zadavatele dle ustanovení § 214 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění.

Vzhledem ke zpoždění se zaváděním NENu včetně jeho certifikace nebyly dosud vyřešeny veškeré technické problémy související s tímto elektronickým nástrojem. V rezortu Ministerstva dopravy je stále v řešení převod elektronického zadávání Ředitelství silnic a dálnic ČR z dosavadního systému na NEN. Dořešení této otázky s provozovatelem NEN je z hlediska postavení této organizace jako nejvýznamnějšího zadavatele nejen v rezortu dopravy naprosto klíčové.

Dále je nutno konstatovat, že plošná školení budoucích uživatelů ze strany Ministerstva pro místní rozvoj probíhají teprve od března letošního roku a dosud bylo proškoleno pouze minimum uživatelů. Více než problematickým je i nedávno zprovozněný e-learningový nástroj, který prozatím ani neumožňuje dokončit povinnou registraci.

Teoretická i praktická znalost uživatelů NEN je vzhledem k množství a rozsahu zadávaných veřejných zakázek v rezortu Ministerstva dopravy k zajištění všech povinností vyplývají z povinného používání NEN naprosto zásadní

 

Ministerstvo financí

K Variantě I, II a III, bod I/2 návrhu usnesení vlády: Ministerstvo financí požaduje ujištění o tom, že používání Národního elektronického nástroje jako elektrického tržiště od 1. května 2017 nepovede k soudním sporům či arbitrážím, tj. že současným či potenciálním provozovatelům elektronických tržišť nesvědčí z uzavřených smluv žádné právní nároky na provoz elektronických tržišť před vypršením i po vypršení platnosti koncesních smluv, ani jim nesvědčí legitimní očekávání v tomto smyslu.

K Variantě I a II: Bod I/1 návrhu usnesení vlády uvádí, že Národní elektronický nástroj nahradí elektronická tržiště pro elektronické zadávání veřejných zakázek v rozsahu zde uvedených usnesení vlády. Ministerstvo financí požaduje vysvětlení, zda tato usnesení mají být navrhovaným usnesením zrušena nebo změněna, resp. zda usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 33 zůstává navrhovaným usnesením nedotčeno, tj. má být i nadále platné.

K variantě II návrhu usnesení vlády: Ministerstvo financí nepovažuje i s ohledem na komentáře jiných resortů k současnému stavu a fungování Národního elektronického nástroje stanovení termínu 1. července 2017 pro zadávání všech veřejných zakázek vyjma veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 500 000 Kč, za vhodný a realizovatelný.

K Variantě III návrhu usnesení: Pokud by měla být přijata Varianta III, což je na základě relevantních skutečností pravděpodobné, požaduje Ministerstvo financí s ohledem na skutečnost, že vláda uložila splnit úkoly, jež jsou předmětem materiálu, ministryni pro místní rozvoj, vysvětlení ohledně fungování systému elektronických tržišť od 1. července 2017 do 30. června 2018.

K Materiálu obecně: Ministerstvo financí požaduje ujištění, že Ministerstvo pro místní rozvoj v uvedených termínech stihne smluvně a prakticky zajistit aktualizaci a úpravy na základě požadavku uživatelů s ohledem na skutečnost, že došlo k pozastavení plnění ze smlouvy na provoz Národního elektronického nástroje.

K Materiálu obecně: Ministerstvo financí žádá informaci o kapacitě dat Národního elektronického nástroje a o tom, zda je systém připraven na současné zapojení navrhovaného okruhu zadavatelů. Ministerstvo financí konstatuje, že některé jeho projekty mají objem dat vyšší než 100 MB k jedné veřejné zakázce.

K Materiálu obecně: Ministerstvo financí požaduje informaci, zda termíny povinného využívání Národního elektronického nástroje se týkají jen zadávacích řízení zahájených později (po těchto termínech), nebo se předpokládá migrace dat. Pokud ano, Ministerstvo financí požaduje informaci jakým způsobem.

 

Ministerstvo kultury

 

Ministerstvo kultury (dále jen „MK“) považuje obecně za problematické předkládání materiálů, které jsou definovány jednotlivými variantami, v tomto případě I., II. a III. MK má jasnou představu, kterou variantu bude preferovat, přičemž rovněž jednu z variant považuje za maximálně nevhodnou. Považujeme proto jako nevhodné předkládání tří variant, když jedna z nich je pro MK naprosto nepřijatelná, přičemž v případě, kdy budou uplatněny připomínky k této „nepřijatelné“ variantě bude pravděpodobně MK odkazováno na zbylé varianty. To však nicméně nevyřeší situaci, kdy dojde ke zvolení pro MK nepřijatelné varianty. Případné zvolení nepřijatelné varianty by mohlo ochromit činnost některých organizací v resortu MK.

 

Máme tedy za to, že není zřejmé, zdali bude zadavateli ponechána možnost volby např. při příjmu nabídek (pouze v listinné, pouze v elektronické, či kombinované podobě).

Pro resort MK je zásadní, aby zadavateli byla tato volba umožněna, zejména u „nepovinných komodit“ , jelikož se v praxi setkáváme, resp. naše resortní organizace, s tím, že mnohdy specialisté na určité obory služeb – restaurátoři obrazů, relikvií apod., nedisponují v některých případech ani emailovou adresou, natož pak elektronickým podpisem (nutným k registraci dodavatele do NEN). Jedinou jejich možností je připuštění listinného příjmu nabídek, aby jim tito odborníci byli schopni podat své nabídky.

Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že v NEN není prozatím dostatek registrovaných dodavatelů, tudíž by mohli mít zadavatelé zejm. u VZMR problém, když by nemuseli dostat nabídky či neměli dostatek dodavatelů k oslovení výzvou. Resortní organizace nás varovaly, že by jejich činnost mohla být značně paralyzována – dle předchozích zkušeností se startem elektronických tržišť.

Navrhujeme upravit variantu II. návrhu usnesení tak, aby došlo k zapracování výše uvedeného tj. zejména umožnit volbu podání nabídek u VZMR, případně stanovit přechodné období, ve kterém by byl dostatek času na seznámení dodavatelů s NEN (jejich registrace, proškolení atd.).

 

Ministerstvo obrany

 

Z předkládaných variant je pro Ministerstvo obrany nejpřijatelnější varianta 3, a to zejména z důvodu odložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj (NEN) při zadávání veřejných zakázek o rok. Nicméně u této varianty vzniká riziko, které plyne ze zrušení usnesení vlády
č. 343/2010, ve znění pozdějších změn. Požadujeme tedy upravit předložený návrh usnesení vlády variantu III. na základě níže uvedených připomínek včetně doplnění přehledu reálných dopadů [dopady na státní rozpočet, dopady na udržitelnost projektu NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání) financovaného ze strukturálních fondů EU, dopady na kontinuitu procesu investování pro dotčené zadavatele, zajištění souladu s legislativou veřejného investování
v souvislosti s ukončením provozu koncesovaných elektronických tržišť k 30. 6. 2017 apod.].

Dále doporučujeme přehled reálných dopadů doplnit i k variantě I. a II. návrhu usnesení.

 

K variantě III. návrhu usnesení:

V materiálu absentuje možnost výjimky z používání NEN formou tzv. resortního tržiště, analogicky k ustanovení čl. XI. Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit (Obecné výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště). V současné době může zadavatel požádat správce e-tržišť (MMR) o udělení výjimky (generální) z využívání e-tržišť. Tato skutečnost není v návrhu usnesení řešena.

 

Pokud MMR zruší usnesení vlády č. 343/2010, ve znění pozdějších změn, dojde tím
k zániku technické specifikace elektronických tržišť ve smyslu Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit, což bude mít dopad na udržitelnost projektu NIPEZ, který je spolufinancován z Integrovaného operačního programu (IOP) pod registračním číslem CZ.1.06/1.1.00/07.06384. Taková situace by pak mohla ohrozit vlastní existenci projektu NIPEZ, potažmo systému NEN.

Na tuto skutečnost upozornil kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce 15/10: „Dne 18. 1. 2016 vláda schválila Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN, ve které MMR uvedlo, že e-tržiště budou po 30. 6. 2017 ukončena. Ukončení MMR navrhuje i přesto, že jej NKÚ upozornil na riziko vrácení čerpaných peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj z důvodu nedodržení pětileté doby udržitelnosti projektu.”.

 

K bodu II. 1 varianty I. a k bodu II. 1 varianty II. návrhu usnesení:

Termíny, stanovené jako závazné pro používání NEN coby elektronického tržiště veřejné správy (nepřímo tedy i ve variantě III. návrhu usnesení) na 1. 7. 2017, nejsou objektivně realizovatelné tak, aby nebyla narušena kontinuita zadávání veřejných zakázek v organizacích zadavatelů, neboť
s přihlédnutím k předpokládané účinnosti předmětného usnesení vlády a s nutností zahajovat zadávací řízení definovaného okruhu veřejných zakázek (definičně spadajících do povinnosti realizace prostřednictvím elektronických tržišť veřejné správy) v dostatečném předstihu před nabytím předmětné povinnosti (resp. ukončením stávajícího systému elektronických tržišť k 30. 6. 2017), není reálné implementovat NEN v dotčených organizacích k jeho plnohodnotnému používání. Jedná se jak o proškolení pracovníků, nastavení uživatelů, nastavení nezbytného HW
a SW vybavení, tak např. o úpravu interní legislativy zadavatelů, apod.

Závěrem uvádíme:

Po posouzení uvedeného materiálu a z hlediska zachování kontinuity a transparentnosti zadávání veřejných zakázek bychom doporučovali vypracování a předložení varianty IV., která byla navrhována na jednání mezirezortní řídící skupiny pro implementaci Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016-2020, konaném dne 19. dubna 2017. Tato varianta by měla spočívat v odložení povinnosti využívat NEN a zároveň prodloužení současné koncesní smlouvy s dodavateli e-tržišť.

 

Ministerstvo školství

K návrhu usnesení vlády, k variantě I, čl. II odst. 1 a k variantě II, čl. II odst. 1: Uvedené ustanovení z usnesení vlády ukládá zadavatelům veřejných zakázek zajistit, aby byl od 1. července 2017 v jejich orgánech používán Národní elektronický nástroj. K tomuto si dovolujeme upozornit na možné důsledky pro zadavatele vyplývající z předmětného návrhu usnesení vlády. MŠMT má za to, že organizace, které jsou veřejným zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nebudou na takový přechod připraveny a může na ně mít negativní vliv ve formě zvýšené četnosti procesních chyb i při samotné evidenci veřejných zakázek. Dle názoru MŠMT je použitelnost Národního elektronického nástroje problematická, zejména bez předchozího řádného zaškolení. Z výše uvedených důvodů navrhujeme oddálení data jeho použití, zejména pak pro podřízené organizace, které často veřejné zakázky neadministrují. Dle našeho názoru se varianta III navrhovaného usnesení jeví jako nejschůdnějším řešením.

 

Ministerstvo zdravotnictví

Za neakceptovatelný stav lze označit absenci nových Pravidel systému používání Národního elektronického nástroje, jejichž existence je v textu návrhu usnesení zmiňována. Vzhledem ke skutečnosti, že tato Pravidla mají stanovit podrobnější podmínky používání Národního elektronického nástroje, je nutné , aby Pravidla byla nedílnou součástí návrhů usnesení, neboť izolovaně nelze účinky a dopady obou dokumentů dostatečně posoudit. Pro eliminaci nejasností plynoucích z absence Pravidel navrhujeme, aby tato Pravidla byla součástí návrhu usnesení před schválení vládou ČR.

Ministerstvo zemědělství

Zásadně nesouhlasíme s určením jakéhokoliv data k povinnému používání NEN. Odůvodnění: MMR chce stanovit povinnost povinného používání nástroje, vůči kterému jednotlivé resorty uplatnily řadu technických výhrad v rámci Pracovní skupiny k NEN. Tento nástroj je v současné podobě fakticky velmi obtížně konkurenceschopný v porovnání s komerčními nástroji (velkým problémem je faktická neexistence provazby na další systémy, obsluha pouze přes Internet Explorer, nemožnost přístupu přes mobilní aplikace, zastaralost technologií, na kterých je NEN vybudován a další nedostatky). Smlouvu na rozvoj a úpravy se MMR nepodařilo vysoutěžit, zadávací řízení ještě ani nezačalo. Dle aktuálních zkušeností MZe bude jen zadávací řízení trvat nejméně půl roku. Rozhodovat v této souvislosti o povinném používání systému - byť s ročním odkladem, znamená časově neomezenou stagnaci současného neutěšeného stavu. Varianta č. I a č. II znamenají testování funkčnosti NEN na všech zadavatelích státní správy v reálném čase, bez možnosti návratu či alternativního řešení! Varianta č. III zakotvuje povinné datum bez odůvodnění dalších souvislostí, neřeší situaci elektronických tržišť, vrací zadávání veřejných zakázek o pět let zpět. Pokud má být určeno datum povinného používání NEN, pak je nezbytné předložit harmonogram postupných kroků, které budou předcházet, tj. zejména kdy dojde ke splnění cca 200 projednaných požadavků z Pracovní skupiny ke zlepšení funkčnosti NEN a dalších požadavků uvedených v dopise ministra MZe ministryni MMR ze dne 17. 3. 2017.

Zásadně nesouhlasíme s ukončením stávajících elektronických tržišť. Jejich byť plánované ukončení, avšak bez stabilní plnohodnotné náhrady, na kterou by mohli zadavatelé i dodavatelé plynule přejít, znamená značné škody veřejným rozpočtům i snížení transparentnosti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Odůvodnění: NEN dosud nebyl používán jako el. tržiště,  protože nebylo toto využívání umožněno pro povinné komodity, které dle usnesení vlády 343/2010 bylo nutno zadávat na elektronických tržištích. Resortní organizace MZe jsou zvyklé zadávat na elektronických tržištích zejména komodity ICT. Malé resortní organizace jsou zvyklé používat el. tržiště jako svůj profil zadavatele, na jiný el. nástroj většinou nejsou proškoleni a plně jim vyhovuje i možnost vygenerovaných šablon současných elektronický tržišť. Svůj individuální profil mnohdy vůbec nepoužívají. S elektronickými tržišti pracují stovky lidí v rámci resortu MZe.

Na pracovní skupině pro Strategii elektronizace dne 19. 4. 2017 byla zástupci MMR připuštěna možnost dalšího využívání el. tržišť, s tím, že odměnu provozovateli ve výši 1 % z ceny zakázky by hradil vybraný dodavatel. MZe upozorňuje, že v takovém případě by náklady veřejného sektoru podstatně vzrostly oproti dosavadní, vysoutěžené odměně provozovatele el. tržiště. NEN ve své současné, uživatelsky značně nepřívětivé podobě není schopen současná elektronická tržiště plnohodnotně nahradit, snaha o překotné nasazení tržišť NENem bude mít nutné hospodářské důsledky.

Zásadní připomínka

 

 

MZe zároveň žádá o předložení a vyhodnocení alternativní varianty řešení, která by spočívala v prodloužení smlouvy na poskytování elektronických tržišť nadále provozovaných MMR (jinou možnost totiž nepřipouští ZZVZ) a jejich nepovinném používání (zrušení seznamu povinných komodit). Odůvodnění: MZe požaduje, aby MMR dostatečným způsobem odůvodnilo, proč údajně nelze prodloužit dosavadní smlouvy s provozovateli elektronických tržišť podle § 222 /5 ZZVZ, a tím zachovat vzniklý trh do doby, než NEN poskytne odpovídající, uživatelsky přívětivou alternativu (tato informace byla sdělena prostřednictvím zástupců MMR na jednání Pracovní skupiny k elektronizaci veřejných zakázek dne 19. 4. 2017).

Zásadní připomínka

Pro případ Varianty č. III MZe požaduje pro možnost smluvního zajištění možnosti využívat nadále elektronická tržiště možnost uzavřít s provozovateli tržišť smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63/3 ZZVZ bez nutnosti předkládat tyto zakázky pro informaci vládě a pracovním komisím. Odůvodnění: Současnou situaci vyvolala nedostatečná komunikace ze strany MMR vůči provozovatelům el. tržišť. Na pracovní skupině pro Strategii elektronizace dne 15. 3. 2017 zástupci MMR přiznali, že s provozovateli el. tržišť jednali pouze dvakrát během více než půl roku a to v září 2016 a na konci února 2017, a to pouze formou dopisu. Na několika předchozích jednáních pracovní skupiny však tvrdili, že s provozovateli el. tržišť intenzivně jednají. Osobní jednání se však dosud neuskutečnilo. Tím došlo ke zbytečnému prodlení a uvedení v omyl. Hrozí tak případné škody, pokud nebude možné včas zajistit používání el. tržišť po 1. 7. 2017 v souladu se zákonem.

 

Ministerstvo životního prostředí

            K návrhu usnesení – varianty 1 až 3

            S ohledem na aktuální neuspokojivý technický stav NEN (např. není vysoutěžený dodavatel rozvoje a podpory, teprve se soutěží kompletní HW a SW obnova systému, systém je použitelný jen na platformě Silverlight, kterou podporuje již jen prohlížeč Internet Explorer, NEN nemá funkční a použitelné rozhraní pro napojení na jiné systémy atd.), neexistující oficiální pravidla pro používání, resp. realizaci veřejných zakázek prostřednictvím NEN (musí nahradit dosavadní pravidel pro používání elektronických tržišť zejména pro úroveň veřejných zakázek malého rozsahu), chyby a zpoždění v procesu migrace dat ze stávajících el. nástrojů, nemožnost relevantně připravit a proškolit zadavatele z důvodu nedostatečné kapacity školitelů zajišťovaných předkladatelem, nedostatek dodavatelů v NEN (např. PR kampaň se teprve připravuje, přičemž následně opět nebude dostatek školitelů pro dodavatele) a nedořešené problémy ohledně provozu stávajících el. tržišť a el. nástrojů apod. je v současné době jakákoliv varianta stanovující pevný termín povinného používání NEN zbytečná.

            Pevný termín nástupu povinností má smysl stanovovat až po naplnění podmínek a garancí pro všechny uživatele ze strany předkladatele, resp. provozovatele NEN – za účelem právní jistoty všech dotčených subjektů (zadavatelů, dodavatelů, provozovatelů el. nástrojů) a také aby v případě nenaplnění předpokladů do stanoveného termínu nemuselo opakovaně docházet k aktualizacím usnesení.

            V případě variant 1 a 2 s termínem nástupu povinného používání NEN od 1. července 2017 pak hrozí kolaps zadávání veřejných zakázek. Tyto varianty jsou absolutně nepřijatelné.

            Jako nepřijatelnější se jeví varianta 3, avšak s výhradou ohledně pevných termínů (viz výše), přičemž požadujeme vyčlenit problematiku povinných komodit do samostatného materiálu (stejně jako budou pravidla používání NEN dopracována dodatečně na základě samostatného materiálu), aby o něm mohla být vedena širší diskuze na základě dosavadních zkušeností, a dále požadujeme pro úplnost dopracovat konkrétní podmínky pro podávání žádostí o výjimky z NEN a proces jejich schvalování.