Elektronizace veřejných zakázek ve světle nového zákona

30.09.2016 08:21

Elektronizace veřejných zakázek stojí na několika základních pilířích. V prvé řadě jde o nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V něm se však příliš o elektronizaci nedočteme. Z pohledu elektronizace je nejdůležitější §211, který vyžaduje elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem. Tato povinnost plyne z transpozice evropských směrnic a byla jedním z důvodů přípravy nového zákona.

Zavádění povinností je však rozloženo do 2 etap:

  1. Centrální státní správa, Česká národní banka a centrální zadavatelé mají tuto povinnost od 18. 4. 2017
  2. Ostatní zadavatelé mají povinnost elektronické komunikace odloženu na 18.10.2018

Dalším významným dokumentem je v lednu schválená strategie elektronizace zadávání VZ 2016 -2020, tento dokument se však z velké části zabývá problémy a přínosy Národního elektronického nástroje, což je pro většinu zadavatelů nepodstatné. V září 2016, po více jak roce fungování NENu, počet zadavatelů, kteří jej používají stále nepřekročil 100.

 

Základní pilíře elektronizace veřejných zakázek

 

Elektronizace veřejných zakázek se skládá z několika částí, které jsou vzájemně provázané. V následujícím textu se pokusíme okomentovat jejich aktuální stav k 1. 10. 2017, tedy k datu účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Situace není jednoduchá, protože vyhláška upravující certifikaci elektronických nástrojů (č. 260/2016 Sb.) vyšla až 8. 8. 2016, což dává méně než 2 měsíce času na přípravu nástrojů na soulad s novou legislativou. Výsledkem pozdního publikování vyhlášky je i to, že k 1. 10. 2016 nemáme oficiálně akreditovanou instituci, která by byla schopna dle zákona certifikovat elektronické nástroje. Vinu za tento stav nese bezpochyby Ministerstvo pro místní rozvoj, které několik měsíců váhalo s vydáním vyhlášky.

Věstník veřejných zakázek

 

Věstník veřejných zakázek (VVZ – www.vestnikverejnychzakazek.cz) je centrální aplikace, kde veřejní zadavatelé publikují informace o veřejných zakázkách v režimu zákona. Zajišťovat provoz této aplikace se Česká republika rovněž zavázala vůči orgánům Evropské unie s cílem sdílet informace o zakázkách na úrovni Evropské unie.

Věstník veřejných zakázek je na základě koncese provozován firmou NESS Czech s.r.o. Koncesní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a to 5 let a končila 31. 8. 2016. Na základě opce byla platnost koncesní smlouvy prodloužena. Stávající koncesionář je nucen k celkem rozsáhlým úpravám aplikace, které se mu pravděpodobně finančně nevrátí, vzhledem ke krátkému prodloužení stávající koncesní smlouvy. Výsledkem je, že asi bude na začátku října fungovat webové rozhraní, ale datové rozhraní (nutné pro elektronické nástroje k automatické výměně dat) je slíbeno až koncem roku 2016. Zdali bude opravdu zpřístupněno je otázka, neboť s koncem roku se nepříjemně přiblíží i konec prodloužené koncesní smlouvy.

Jaká bude budoucnost VVZ? Dokument „Strategie elektronizace zadávání VZ 2016-2020“ schválený v lednu 2016 hovoří o samostatné aplikaci, tedy nepředpokládá integraci VVZ do Národního elektronického nástroje. Aby mohl VVZ fungovat v roce 2017, musí se vysoutěžit nový koncesionář. Z minulosti víme, že od vyhlášení soutěže ke spuštění nového VVZ uplyne minimálně 12 měsíců. To znamená, že i kdyby soutěž na nového provozovatele VVZ byla vyhlášena nyní, nedá se předpokládat, že nový věstník veřejných zakázek bude fungovat před koncem roku 2017.

Informační systém veřejných zakázek

 

Informační systém veřejných (ISVZ - www.isvz.cz) je aplikace zhotovená a provozovaná šumperskou firmou  ASD Software, s.r.o. pro Ministerstvo pro místní rozvoj. Je to v podstatě databázová aplikace, která (mimo jiné) sbírá data o veřejných zakázkách z profilů a vytváří nad nimi různé statistické výstupy. Úprava týkající se uvedení této aplikace do souladu s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek byla objednána již na jaře 2016, takže nečekáme vetší komplikace v souvislosti s novým zákonem.

 

Elektronická tržiště

 

Na nový zákon se budou přizpůsobovat 2 z původních 5 koncesovaných elektronických tržišť. Říjnového termínu se dožila jen tržitě Gemin a TENDERMARKET.  Funkční vlastnosti tržiště upravuje koncesní smlouva, jejíž přílohou je závazná technická specifikace. Jednání o rozsahu úprav a jejich specifikaci se vedou od ledna 2016. Již nyní je jasné, že dodatek koncesní smlouvy nebude uzavřen do konce září 2016, což znamená, že na úpravách se bude převážně pracovat až v říjnu. Je to nepříjemná zpráva pro uživatele tržišť, ale tato situace je z velké části způsobena dlouhými procesy na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Další problém na obzoru, je blížící se konec koncesních smluv na provoz tržišť. Smlouvy končí 30. 6. 2017 a MMR opakovaně deklarovalo, že by si přálo, aby roli elektronických tržišť zastal národní elektronický nástroj. Tato myšlenka však naráží na několik problémů:

  1. Elektronická tržiště jsou součástí dotovaného projektu NIPEZ, který musí plnit pravidla udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že se začátek projektu NIPEZ posouval o 2 roku kvůli opožděnému NENu, je potřeba udržitelnost prokazovat v letech 2014-2019. Jak bude MMR prokazovat udržitelnost projektu elektronických tržišť pomocí NENu, když v zadávací dokumentaci na NEN o tom není ani zmínka, není jasné.
  2. Pokud by MMR chtělo přidat funkcionalitu elektronických tržišť do NENu, bude potřeba na tuto úpravu vypsat otevřené řízení. Přímá objednávka asi nepřipadá v úvahu, vzhledem k tomu, že NEN je vlastněn přímo MMR. Poslední soutěž na tržiště od vypsání ke spuštění trvala 18 měsíců, což znamená, že MMR má již nyní bezmála roční skluz.

Se stávajícími koncesionáři nemá MMR vyřešenu exit strategii, přičemž vybrané dokumenty zveřejněné ve stávajících tržištích musí být na profilu zveřejněny dalších 5 let a archivovány až 10 let. MMR nemá vyřešeno kdo a jak bude po skončení koncesní smlouvy tyto profily udržovat.

 

Elektronické nástroje (privátní poskytovatelé)

 

Všichni významní poskytovatelé elektronických nástrojů se snaží o včasné dokončení certifikačního procesu, tak aby zadavatelé mohli pracovat od 1. 10. 2016 na nově certifikovaných nástrojích. Je zřejmé, že ne všichni poskytovatelé plánují pokračovat s elektronickými nástroji a dá se očekávat, že zvláště menší poskytovatelé budou zvažovat, zdali podstoupí náročné úpravy software a vynaloží prostředky na obnovení certifikace.

Vzhledem k pozdnímu vydání vyhlášky o Certifikaci nástrojů (č. 260/2016 Sb.) však formální požadavky zákona bude možné naplnit až po akreditaci certifikačního orgánu, což se očekává v průběhu října 2016.

 

Národní elektronický nástroj

 

Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo v lednu 2016 soutěž na přizpůsobení nástroje NEN na požadavky nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zakázku následně za 50 mil Kč přidělilo firmě DEZADATA Group, zakázku subdodavatelsky realizuje firma DEZADATA z holdingu Tesco SW. Zakázka byla napadena u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s návrhem na zákaz plnění smlouvy, ale pravomocné rozhodnutí zatím (ke konci září) nepadlo. Na první týden října 2016 má MMR naplánovanou týdenní odstávku NENu, kdy by měla proběhnout aktualizace na novou verzi. Zatím nejsou informace o tom, že by MMR zvládlo vyřešit certifikaci nástroje, což povede k paradoxní situaci, kdy uživatelé, kteří NEN používají, nebudou moci prokázat shodu se zákonem při elektronickém zadávání veřejných zakázek. Smlouva uzavřená s dodavatelem řešení DEZADATA Group předpokládá dokončení díla do ledna 2017, což indikuje, že v říjnovém termínu bude nasazena pravděpodobně nějaká testovací verze.

 

Bude NEN povinný?

 

MMR opakovaně hovoří o svých vizích, ve kterých je Národní elektronický nástroj povinný pro všechny zadavatele. Je potřeba upozornit, že jsme od této vize ještě velmi vzdáleni a jediný dokument kde se tento plán zmiňuje je v lednu 2016 vládou přijatá strategie elektronizace veřejných zakázek 2016-2020. K tomu aby se stal nějaký nástroj povinný je potřeba změnit zákon o zadávání veřejných zakázek. Jsme toho názoru, že po problémech (soutěže v rozporu se zákonem o VZ, výtky NKÚ, šetření auditního orgánu EU, policejní šetření), se kterými se NEN potýká, nebude příliš velká politická vůle na vznik dalšího monopolu firmy TescoSW. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo omezit své marketingové aktivity kolem NENu a více se věnovat koncepci elektronizace a specifikaci pravidel pro fungování elektronických nástrojů. MMR si patrně neuvědomuje, že k tomu, aby úspěšně implementovalo NEN u zadavatelů, potřebuje řadu specializovaných odborníků, kteří budou mít individuální přístup k potřebám každého zadavatele jako je např. integrace se spisovými službami, ekonomickými systémy atd.. Tím se ale MMR staví do pozice softwarové či konzultantské firmy místo toho, aby bylo gestorem zadávání veřejných zakázek v ČR. To, že nezvládá zároveň obchodní aktivity kolem NENu a správu prostředí pro elektronické nástroje dokládají nejen časové problémy spojené s vyhláškou o certifikaci nástrojů, ale například i neřešený problém s elektronickými tržišti, nejasná koncepce věstníku veřejných zakázek, neschopnost certifikovat NEN, nejasná situace více jak 15 000 zadavatelů, kteří mají zakázky u komerčních poskytovatelů nástrojů.

 

David Horký

předseda eBA

Diskusní téma: Elektronizace veřejných zakázek ve světle nového zákona

Datum: 04.01.2017

Vložil: Smithk153

Titulek: John

Howdy! Do you know if they make any plugins to protect against hackers? I'm kinda paranoid about losing everything I've worked hard on. Any recommendations? eabegkecdfgcdgdk

Přidat nový příspěvek