MMR předkládá usnesení

07.06.2017 14:05

Dlouhé čekání a nervozita je u konce, 14 dní před kolapsem veřejných zakázek míří na vládu materiál z dílny MMR. Pojďme se podívat co přináší.

 

Ministerstvo pro místní rozvoj setěsně před koncem elektronických tržišť, odhodlalo předložit vládě návrh usnesení, které by mělo určit, jak dále elektronicky zadávat.

Původní návrh usnesení nebylo přijato s porozuměním v meziresortním připomínkovém řízení, neboť se sešli desítky zásadních připomínek, což indikuje nesoulad mezi MMR a dotčenými subjekty. Ani po 2 měsících se MMR nepodařilo vypořádat všechny vznesené připomínky. Takže předkládá materiál na vládu plně nevypořádaný. Aby si zajistilo trochu pevnější pozici, vyzbrojilo se analýzou, kterou zpracoval Ing. Kuchař z firmy CS-PROJECT, která je autorem zadávací dokumentace pro Národní elektronický nástroj a rovněž vykonává autorský dozor projektu NEN (takže naprosto nezávislá analýza).

Analýza není rozsáhlá, zato značně zavádějící – některé nejdůležitější problémy rekapitulujeme níže. Analýza pracuje s několika variantami použití elektronických tržišť a vypočítává, že náklady pro státní rozpočet se budou dle zvolené varianty pohybovat od 113 do 162 mil Kč do konce roku 2019. Nicméně analýza také ukazuje na zcela nejlevnější řešení: v každé variantě počítá se 108 mil Kč pro NEN, když tuto položku zrušíme, vše zůstane fungovat jako doposud, elektronizace VZ bude naplňována, jen stát ušetří 108 mil Kč.

Bude zajímavé sledovat, co se bude dít příští týden na vládě a zdali jde ministrům o šetření prostředků, nebo o budování monopolu v oblasti veřejných zakázek.

 

Problémy předkládané analýzy:

  • Analýza ignoruje nejlevnější variantu: analýza pracuje se 4 variantami, v každé však počít s použitím NEN. Protože NEN však do elektronizace nepřináší vůbec nic nového, lze ušetřit minimálně 108 mil Kč jen tím, že se NEN nebude používat a platit.
  • Analýza pracuje jen s malým výsekem dat: Ačkoliv se analýza nazývá „Posouzení finančních dopadů jednotlivých variant usnesení vlády k povinnému využívání NEN na veřejné rozpočty“ posuzuje dopad jen pomocí analýzy elektronických tržišť.
  • Analýza porovnává neporovnatelné: zatímco do kalkulace nákladů NEN se nedostaly pořizovací náklady ve výši minimálně 300 mil Kč, u komerčních nákladů se s nimi počítá. Zatímco komerční nástroje garantují soulad se zákonem v „ceně“, tak analýza zapomněla na náklady přizpůsobení NEN na platnou legislativu, což např. v roce 2016 stálo NEN dalších 50 mil Kč
  • Analýza porovnává neexistující: žádná z komerčních nabídek provozovatelů Gemin a Tender Market nepočítá s placením ze strany zadavatelů. Výnosy tržiště ve výši 0,5% z obratu je jen fikce MMR. Provoz tržiště Gemin stál v roce 2016 0,23% ceny všech zakázek, a při zohlednění jen zakázek malého rozsahu se dostaneme na podíl 0,11%
  • Analýza připisuje tržištím neexistující výnosy: Tržiště se chystají zpoplatnit pouze zakázky malého rozsahu, které např. u tržiště Gemin tvoří méně než 48% finančního plnění skrz ně realizovaného.
  • Analýza nepočítá s žádnými náklady na rozvoj NEN a přizpůsobení legislativě. Pokud by se dokončili všechny veřejné zakázky vypsané MMR a ÚOHS označené jako nezákonné, měli bychom jen v roce 2017 zaplatit dalších cca 140 mil Kč. Za provoz NEN (smlouva na rozvoj a smlouva na podporu)
  • Analýza zamlčuje, že bude nutné investovat do rozvoje NEN. MMR dlouhodobě vysvětluje Pracovní skupině i ostatním zadavatelům, že opraví NEN a zlepší jeho uživatelskou přívětivost až vysoutěží smlouvu na rozvoj. Dokonce za 0,5 mil Kč již najalo právní kancelář, která jim má se zakázkou pomoci. Zatímco komerční nástroje mají zlepšování „v ceně“, tak pro NEN je třeba jakoukoliv změnu soutěžit. Tyto náklady však v analýze nejsou.
  • Analýza zamlčuje, že bude potřeba NEN přepsat. Aktuálně NEN funguje na posledním větším web prohlížeči – Internet Explorer a to díky své vazbě na výběhovou technologii Silverlight. MMR bude muset investovat do přepsání NEN na jinou technologii, náklady na tuto změnu rovněž v analýze nejsou zmíněny.
  • Analýza zveličuje reálné používání NEN.  Ke konci května mělo NEN nahlášeno ve věstníku VZ 198 zadavatelů, což je 1,12% všech registrovaných profilů. Mezi dodavateli figurují subjekty, které se do systému dostaly v rámci testovacího provozu v letech 2014 a 2015.
  • Analýza pracuje volně s hodnotami.   Tabulka na straně 7 vyčíslila náklady na 5 elektronických tržišť ve výši 121,6 mil Kč, ale analýza pracuje poněkud překvapivě s částkou 160 mil Kč.
  • Analýza nereflektuje počty zpoplatněných zakázek v etržištích: analýza na straně 12 počítá s tím, že všechny zakázky realizované na tržišti budou zpoplatněny. Toto se však nezakládá na pravdě, například na tržišti Gemin bude zpoplatněno jen 48% objemu zakázek realizovaných za celý rok 2016.
  • Analýza nadhodnocuje výnosy tržišť: V analýze na straně 13 je zcela volně vytvořen výnos tržišť složený navíc z povinných a dobrovolných zadavatelů a to v částce, kterou doposud žádné tržiště nevygenerovalo.
  • Analýza se nezabývá celkovými náklady zavedení NEN:  nejsou tedy zahrnuty náklady na migrace, školení, výdaje na integrace s vnitřními systémy zadavatele, na úpravu vnitřních postupů zadavatele a další nutné náklady na změnu současného stavu.
  • Analýza předpokládá nějakou formu povinnosti NEN: Analýza předpokládá, že existuje povinnost používat NEN. Zbytečně vyšuje náklady o 108 mil Kč v každé variantě.