Národní elektronický nástroj - kam s ním?

21.03.2015 21:11

S laskavým svolením Jiřího Skuhrovce publikujeme text, který autor umístil na svém  blogu 

 

Stál půl miliardy a nikdo ho nechce. Jenže tu je, a musí se používat, protože byl pořízen za eurofondy. Jak naložit s Národním elektronickým nástrojem, který pro Ministerstvo místního rozvoje vyvinuly společnosti DATASYS a TESCO SW (známé z aktuální kauzy s možnou korupcí u projektu MS2014+, taktéž na MMR)?

Na Národní elektronický nástroj (NEN) jsem se těšil od roku 2011, kdy se na přípravě projektu začalo pracovat. Už tehdy jsme, jako neziskovka zabývající se sběrem dat o zakázkách, upozorňovali že kvalita dat o nákupech státu je mizerná. Ministerstvo pro místní rozvoj tehdy slibovalo, že právě tento nástroj vše změní. Je rok 2015, NEN dodnes nezměnil nic, a vlastně ani pořádně nezačal fungovat. Nebudu tu řešit, jestli je za tím korupce, diletantství nebo prostě jen snaha dohnat neustále se měnící legislativu - nad tím se ostatně zamýšlí už třeba autoři na České pozici, iHNed.cz, specializovaném serveru neNEN.cz - a nyní jej propírá i Aktualne.cz. S IT projekty ve státní správě jsou a budou problémy, protože zavedený postup podle zákona o veřejných zakázkách úřadům ordinuje tu s odpuštěním nejpitomější a nejdražší cestu, jak je vyvíjet: vymyslet si specifikaci projektu na úřadě, vysoutěžit firmu v otevřeném řízení a pak doufat, že firma vyvine co úřad chtěl. Většinou ne. Že iterační vývoj s evaluacemi dílčích výstupů je levnější a vede k lepším výstupům, to ví každý prvák na softwarovém inženýrství. Jak vyvíjet levně a dobře v souladu se zákonem, to už je vyšší dívčí.

Fakt je, že NEN je krásným pomníčkem toho, jak umí stát IT projekt pohnojit - a to po strategické i vývojářské stránce. Souběžně s počátky vývoje NENu totiž MMR rozdalo koncese na provoz elektronických tržišť a donutilo všechny zadavatele v ČR pořídit si takzvaný profil zadavatele - jako na potvoru, zrovna tyhle dvě funkce měl mít i připravovaný NEN. Vedlo to k dnešní situaci, kdy tržiště i profily nějak fungují, software pro ně vyvinul soukromý sektor (mimochodem podstatně levněji a rychleji než NEN) a uživatelé si na něj zvykli. V této situaici MMR sbírá odvahu (už rok) zadavatelům sdělit, že mají tento software zase zahodit, a přejít na nový nástroj, který je navíc uživatelsky spíše horší, než dnes používaná řešení.

Proč to MMR chce udělat? No protože za NEN už utratilo utratilo 500 milionů, povětšinou z eurofondů. Pokud se teď nástroj nebude používat, Brusel bude chtít peníze zpátky. A tak zaměstnanci MMR poslední rok obcházejí jednotlivé úřady státní správy, a přesvědčují je k používání NENu. Mají motivaci - kolem Ministerstva už totiž krouží vyšetřovatelé, a s čistou ztrátou několika stamilionů by dost možná začala klapat i želízka. Ostatně NEN dělala téměř shodná skupina firem, jako aktuálně propíraný MS2014+..

Co teď?

Myšlenka NENu byla dobrá, realizace horší. Stát prostě velké IT projekty neumí, a měl by se do nich pouštět jen velmi obezřetně, zejména v situaci, kdy jejich vývoj může přenechat trhu. Teď už tu ale jeden NEN máme, a před ministryní Šlechtovou stojí rozhodnutí jak s ním naložit. Varianty má podle mého následující:

a) NEN nařídit povinně - MMR se vyhne problému s eurodotacemi, deset tisíc zadavatelů musí přejít na jiný software, historická data o zakázkách se ztratí v nedohlednu. Dodavatelé NENu (ať už korupční či féroví) získají faktický monopol na další vývoj, a vzhledem k strategické důležitosti nástroje z něj v budoucnu vytěží podstatně víc než nějakých 300 milionů. Už jen update kvůli novému zákonu příští rok tipuji na 200 milionů. A nechtěl bych vidět ten průšvih, kdyby se nestihl včas k účinnosti zákona..

b) NEN odepsat - Vrátíme unii peníze, zadavatelé zůstanou při starém. Šťastní budou i provozovatelé elektronických nástrojů (kteréžto odvětví ale MMR vytvořilo, těžko se těm firmám lze divit, že si nepřejí jeho zánik). Diskutabilní je, jestli čisté náklady na budoucí rozvoj budou takto nižší než v předchozí variantě - ale při dnešních cenách za elektronické nástroje konstatuji, že ekonomické poučky nezklamaly a trh je levnější než státní monopol. Achillova pata této varianty je v slabší úrovni kontroly - certifikace profilů a tržišť je dnes čistě formalistní proces, kvalitu dat na profilech dnes nikdo nesleduje (s výjimkou našeho projektu zIndex.cz). Vhodné by bylo i rozšířit strojovou čitelnost profilů pro lepší přístup firem k informacím o zakázkách - to všechno jsou však myšlenky, které už čtyři roky posílá MMR k ledu, protože přeci čekáme na NEN.

c) Dát NENu férovou šanci - NEN se stane jedním z možných profilů zadavatele, jedním z možných elektronických tržišť. Pokud si jej zadavatelé vyberou, mohou ho používat. Náklady na provoz budou reálně na zlomku varianty a). Pokud se NEN skutečně ukáže být kvalitním a životaschopným v konkurenci jiných nástrojů, dluží kritici (včetně mě) MMR velkou omluvu, a vracet peníze Bruselu se nebudou.

 

Za mě je nejlepší možností varianta c). Aby fungovala, nesmí MMR NEN jakkoliv zvýhodňovat - zejména lít do projektu peníze neúměrně vyšší, než konkurenční nástroje. Na druhou stranu by ministerstvo mělo zvážit změnu regulace, aby přechod mezi profily byl reálně možný (např. standardizovat migraci dat z jednoho profilu na druhý), čímž zajistí férovou možnost nejen NENu, ale i lepší konkurenční prostředí mezi stávajícími profily.