Proč nemůže NEN fungovat?

14.11.2016 11:17

Proč nemůže NEN fungovat?

 

Projekt Národního elektronického nástroje (NEN) má v sobě zabudován několik zásadních problémů, kvůli kterým nemůže dlouhodobě fungovat. Na této skutečnosti nic nezmění ani realitu-popírající koncepce elektronizace, ani smělé plány MMR na centralizaci zadávacích řízení. Jediné, k čemu tyto aktivity povedou je vytvoření ještě nepřehlednějšího prostředí a likvidaci jakékoliv právní jistoty zadavatelů, že zadávají správně.  Tento stav již existuje, jak můžeme demonstrovat na problému certifikace elektronických nástrojů a necertifikovaného NENu.

 

Proč tedy projekt NEN nemůže fungovat?

  1. Stát se pustil do podnikání
  2. NEN chce být jednotnou a jedinou platformou pro elektronické zadávání v ČR
  3. NEN je založen na technologiích, jejich životnost brzy končí
  4. NEN vlastní MMR, ale rozvíjet ho může jen TescoSW
  5. NEN není právně čistý

 

Problém: Stát se pustil do podnikání

Poskytování software pro elektronizaci zadávání veřejných zakázek je podnikatelská aktivita, kterou se živí více jak desítka firem, které začaly vyvíjet nástroje ještě před rokem 2006. Stát (MMR), pojal v roce 2009-2010 myšlenku, že to udělá lépe. Vyřídil si sám sobě dotaci (300 mil Kč) a po pěti letech klopotného vývoje spustil v roce 2015 první verzi Národního elektronického nástroje (NEN). Je třeba uznat, že stát disponuje relativně neomezenými prostředky, ale nemá flexibilitu soukromého sektoru. Příkladem je samotný NEN, který je stále realizován dle zadání z roku 2010.

Řešení: Stát – Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo věnovat formování prostředí, přípravu kvalitní legislativy a specifikaci podmínek pro provoz komerčních nástrojů.

 

Problém: NEN chce být jednotnou a jedinou platformou pro elektronické zadávání v ČR

V projektu NEN existuje od samého počátku chybný předpoklad, že lze vyrobit použitelný systém pro správu veřejných zakázek, který vyhoví starostovi ve Lhotě, který řeší 2 zakázky ročně a zároveň bude efektivně řídit centrální nákup kraje a jeho 300 příspěvkových organizací. MMR si navíc neuvědomilo, že k efektivnímu nasazení elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek je zapotřebí konzultantů, kteří provedou implementaci takového systému u každého většího zadavatele, napojí ho na systémy třetích stran jako je spisová služba nebo ekonomický informační systém a budou se starat o rozvoj takto implantovaného řešení atd. Poskytnutím webové adresy s částečně fungujícím systémem NEN zdaleka nestačí.

Řešení: Není možné mít jeden produkt, který vyhoví všem skupinám uživatelů. MMR by mělo přenechat specifikaci produktů na konkurenční soutěži komerčních poskytovatelů. Trh rozhodnete, jaké nástroje na něm najdou uplatnění. MMR navíc není schopno poskytovat dostatečně kvalitní podporu tisícovkám zadavatelů, které plánují do NEN umístit.

 

Problém: NEN je založen na zastaralých technologiích

NEN byl naprojektován v roce 2010 a jeho realizace byla vysoutěžena v otevřeném řízení. V důsledku toho je nezbytné, aby realizace probíhala, dle vysoutěžených podmínek, tedy bez možnosti flexibilně reagovat na změny prostředí a to jak technologické, tak i legislativní. Praktické dopady tohoto stavu jsou například:

  • NEN je postaven na technologii Silverlight, což je produkt, jehož podpora končí za 3 roky. Předělat NEN do jiné technologie znamená v podstatě začít znova a to znamená investovat další stovky milionů korun.
  • Stavební prvky systému NEN pochází z přelomu tisíciletí, a dobře je znají uživatelé systému MSC2007+ (systém na monitoring dotaci od firmy Tesco SW)
  • NEN je monolitický systém, který se dá jen obtížně přizpůsobit aktuální legislativě, nebo tržním podmínkám. Příkladem může být úprava na nový zákon v ceně bezmála 50 mil Kč (MMR pumpuje peníze do NENu), zatímco úprava tržišť stála 1,5mil Kč.

Řešení: Projekt NEN zastavit a vynaložené prostředky odepsat. Bude to stále levnější, než do projektu sypat dále peníze.

 

Problém: NEN vlastní MMR, ale rozvíjet ho může jen Tesco SW

Protože projekt Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) byl dotovaný z fondů Evropské unie, muselo se MMR v podmínkách dotace zavázat, že nedojde k situaci, kdy bude MMR vázáno na jediného dodavatele systému. Z tohoto důvodu je vlastníkem NENu MMR. Paradoxně si však ministerstvo  tímto situaci zkomplikovalo, neboť v okamžiku, kdy vlastníkem NEN je MMR, nelze použít tak oblíbené jednací řízení bez uveřejnění pro další rozvoj systému a musí se soutěžit v otevřeném řízení. Nicméně, jak MMR zjistilo na začátku roku 2016, nejen že NEN je tak složitý, že je problém popsat jak systém rozvíjet, ale jsou v něm zakomponovány i části, které vlastní Tesco SW a jedině tato firma je může udržovat. Tyto součásti se do systému dostaly během „tiché“ změny architektury, která se udála v roce 2013/2014, kdy výsledkem je jiné řešení, než zvítězilo ve veřejné zakázce na zhotovení NENu. Na tento fakt upozorňoval i audit Ministerstva financí, či kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu.

Důsledkem této situace je stav, kdy úpravy NENu může provést jen původní zhotovitel, i když se v následných soutěžích maskuje za různé bíle koně.

Řešení: Jak z toho ven?  Opět je potřeba systém předělat a pravděpodobně začít znova. Což znamená takové výdaje, že bude patrně levnější projekt zavřít.

 

Problém: NEN není právně čistý

Každá kontrola, která projekt NEN kontrolovala, identifikovala pochybení a většina z nich končila sankcemi:

Objevují se snahy o zavedení povinnosti používat Národní elektronický nástroj. Věřím, že už z výše popsaných důvodů, nebudou odpovědní činitelé tlačit zadavatele do tak nejistého prostředí (právně i technicky), které jim ještě zkomplikuje situaci při zadávání veřejných zakázek podle nového zákona.

 

David Horký

předseda eBa