Stát jako rodina?

04.12.2017 10:51

 

Na Pedagogické fakultě mě kdysi učili, že naše děti budou jednat tak, jak se chováme my sami, ne tak, jak jim nařídíme.

Podobnou výchovu provádí u svých občanů i stát. Systémem práva poměrně přesně určuje, jakým způsobem má občan jednat, trestá pro společnost nevhodné chování. Nový občanský zákoník dokonce operuje se zásadou „dobré víry“. Tedy, že špatné jednání, které učiníme s přesvědčením, že nikomu neškodíme, se odpustit dá. A že pokračovat v takovém jednání, když už zjistíme, že škodíme, žádná dobrá víra není.

Stejný stát ale nutí zadavatele používat elektronický nástroj, který vznikl v rozporu se zákonem. NEN měl nejspíš skutečně šetřit státní kasu, situace ale časem nabrala otáčky a vznikl megalomanský projekt nefunkčního systému, který každou chvíli ukrojí další kus rozpočtu a nechá jej nenávratně zmizet v černé díře.

Dříve snad ještě Ministerstvo pro místní rozvoj rozvíjelo Národní elektronický nástroj s dobrým úmyslem. Když v tom pokračuje po mnoha upozorněních médií i sankci ze strany ÚOHS, dá se tomu věřit jen těžko. Běžný občan by už byl dávno potrestán, stát si stanovuje sankce sám. A trestat se nechce.

Jak se mám v takovém případě chovat já, občan? Násilný trestný čin je proti morálce, proč bych si ale nemohla něco ukrást? Nebo neplatit daně? Majetkové trestně činy společnost přirozeně netrestá, pokud zákony obchází i stát jako jejich garant, nemůže jejich dodržování vyžadovat po nás.

Těžko byste vychovali děti správně, když jim nedáte dobrý příklad. Jaké občany chce vychovávat stát?

 

Věra Punčochářová