Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“

06.09.2017 13:53

V rámci pořadu Interview odvysílala Česká televize rozhovor se současnou ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou, který se mimo jiné týkal i otázek elektronizace veřejných zakázek a Národního elektronického nástroje. V průběhu vysílání padlo několik tvrzení, která by bylo možné označit přinejmenším za sporná nebo poněkud alibistická.

Podle tvrzení ministryně byl projekt NEN převzat minulými ministry bez výhrad a pro ni bylo tedy nemožné nástroj reklamovat. Je s podivem, že vzhledem k současnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže využívá nyní ministerstvo režim reklamací poměrně často. Ve standardním režimu totiž změny v NEN provádět nesmí. Možná funguje režim reklamací jen v případech, kdy se to ministerstvu hodí.

Základní problém ale ministryně zřejmě nevidí v ceně a problematické funkčnosti systému NEN (tedy v tom, co by zajímalo běžného občana), ale v tom, že se Ministerstvo pro místní rozvoj dostalo do pasti konkurenčního boje Podle vyjádření ministryně mělo ministerstvo v minulosti hradit provoz systémů elektronických tržišť, které je ročně stály 40 milionů korun. Tímto je pravděpodobně myšleno 5 koncesních smluv, vysoutěžených podle tvrzení ministerstva na dobu 5 let za cca 150 milionů. Tedy částku, která nedosahuje ani té výše, kterou utratilo MMR za NEN v roce 2016.

Čísla jsou ostatně to, co při srovnání tvrzení s realitou nesouhlasí nejčastěji. To bude nejspíš jen přehlédnutí. Jak jinak si vysvětlit tvrzení, že jsou v NEN v současnosti evidovány zakázky za více než 30 miliard korun a 2000 uživatelů? Statistiky NEN uvádějí na konci srpna jen 272 zadavatelů (a je otázka, kolik je z nich skutečně aktivních) a zakázky v předpokládané hodnotě 18,4 miliardy korun. Nebo se těch 12 miliard někam ztratilo?

V rozhovoru položila moderátorka Zuzana Tvarůžková několik zásadních dotazů, odpovědím na ně se ale Karla Šlechtová elegantně vyhnula. K dotazu, zda bude i soukromým subjektům hrozit, sankce, pokud nebudou NEN povinně využívat, konstatovala ministryně pouze etapizaci projektu.

Odpověď na otázku, jestli je tento systém pro občany nebo uživatele výhodnější, nebo se v projektu pokračuje pouze proto, že se ministerstvo bojí přiznat, že už za něj vyhodilo příliš mnoho peněz, byla poměrně pikantní. Karla Šlechtová totiž odpověděla, že by se zastavením projektu NEN ocitla v nebezpečí trestního stíhání. Tím nám tiše odpověděla i na původní otázku; ne, NEN není levnější, funkčnější nebo bezpečnější než jiné nástroje, ministerstvo má jen strach projekt zastavit. Připomeňme si, že v době, kdy ministryně projekt převzala, byly vynaloženy náklady v hodnotě přibližně 150 až 200 milionů, dnes je to 600 milionů a rozpočet počítá s dalšími 300 miliony (Kolik stojí NEN). To činí ministryni zodpovědnou za nesmyslně vynaložené náklady ve výši více než 700 milionů korun. Z této částky se jí v budoucnu bude zodpovídat podstatně hůře.

Pokud bychom chtěli použít rétoriku současné vlády, mohli bychom říci, že za tuto nesmyslně vynaloženou částku by Česká republika mohla:

Další očividnou nepravdou ministryně Karly Šlechtové je tvrzení, že je NEN podmínkou čerpání evropských dotací. Zde se vyjádřila, že pokud nebude NEN do dvou let povinně využíván, zahájí EU s ČR infringement (řízení pro porušení unijního práva, pozn. red.), který nás bude stát nemalé peníze. Evropské právní normy ale po ČR požadují elektronizaci veřejných zakázek, která je tady soukromými systémy zabezpečena již od roku 2006 (a opět připomínáme, že mnohem kvalitněji, než jak to činí NEN).

A jedna už ryze soukromá tečka na závěr. Karla Šlechtová prohlásila, že moderátorka čerpá ze webových stránek zaměřených proti NEN, na kterých vycházejí „často různé lži“. Pokud zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“ je to k smíchu. Pokud ale lže zástupce veřejnosti, který by měl občany informovat a bránit, máme se čeho bát.